Zánět horních cest dýchacích: Jaká rizika hrozí?

Odlišení od bakteriálního původu potvrdí nízká hladina CRP. Závažnější jsou infekce horních dýchacích cest bakteriálního původu, jako je streptokoková angína, bakteriální záněty vedlejších nosních dutin nebo hrtanu, které jsou obvykle komplikací virových zánětů. Dá se zánětům horních cest dýchacích předejít a jak se léčí?

Nejčastěji se vyskytují u dětí

Záněty horních cest dýchacích jsou prakticky nejčastějším onemocněním v dětském věku. Onemocnění se mohou lišit svým průběhem a frekvencí výskytu oproti dospělým pacientům. Je to dáno anatomickými poměry u dětí a postupným vyzráváním imunitního systému.

Příznaky zánětu horních cest dýchacích

Mezi hlavní příznaky zánětu horních cest dýchacích patří:

• ucpaný nos a kýchání,
• bolest v krku,
• kašel.

Přítomnost nízké horečky je variabilní a častější u dětí než u dospělých. Malé děti trpí některou z nemocí zánětu horních cest dýchacích v průměru 6–⁠8× ročně a dospělí 2–⁠4× ročně. Nejvyšší výskyt onemocnění je pozorován na podzim a v zimě.

Může způsobit vážné komplikace

Zánět horních cest dýchacích je většinou omezen pouze na napadenou oblast. Občas se ale objeví virové onemocnění, u kterého se infekce rozšíří i do sousedních orgánů, což má za následek různé klinické projevy.

Virové záněty horních cest dýchacích mohou také predisponovat k bakteriálním komplikacím. U dětí je nejčastější komplikací akutní zánět středního ucha. Nejvyšší výskyt zánětu středouší je u dětí ve věku od 6 měsíců do 2 let.

U dospělých a starších osob se nejčastěji vyskytují komplikace v podobě zánětu vedlejších dutin dýchacích cest a zápalu plic.

Druhy onemocnění u dětí a jak je léčit

Mezi akutní záněty horních cest dýchacích u dětí patří tato onemocnění:

Akutní zánět nosu a nosohltanu virového původu (rýma)

Běžná rýma se u dětí vyskytuje nejčastěji v zimním období 2–3× ročně, u malých dětí 6–10× ročně. Způsobuje ji více než 200 různých virů, nejčastěji však Rhinovirus.

Příznaky rýmy:

• zvýšená teplota,
• schvácenost, únava a bolesti kloubů,
• mírné až středně těžké bolesti hlavy,
• výtok z nosu, ucpaný nos,
• kýchání, suchý nebo vlhký kašel,
• škrábání až bolesti (pálení) v krku,
• svědění nebo výtok z očí, zalehnutí nebo bolesti ucha.

Lékaře navštivte v případě, že má dítě horečku 39,5 °C a výše, kterou doprovází zimnice a pocení. Dále pokud má zvýšenou teplotu nad 38 °C déle než 3 dny, zvrací nebo trpí bolestmi břicha, bolí ho hlava, má ztížené dýchání, neustávající kašel nebo bolesti ucha nereagující na symptomatickou léčbu.

Léčba rýmy:

Rýma se léčí dle symptomů. Dítě by mělo dodržovat klidový režim, dostatečně pít. Nasazují se léky ke snížení bolesti a horečky (analgetika či antipyretika) a provádí se proplachy mořskou vodou ve spreji.

Angína

Angína se u dětí vyskytuje celoročně, častěji na konci zimy a začátkem jara. Více než polovinu případů mají na svědomí viry (Rhinovirus, Adenovirus), z bakterií pak vede streptokok (Streptococcus pyogenes sk. A).

Příznaky angíny:

• horečka,
• únava a schvácenost,
• bolesti v krku (mohou vystřelovat do uší),
• špatné polykání, odmítání jídla, gastrointestinální potíže,
• zápach z úst, uzavřená huhňavost.

Léčba angíny:

Léčba angíny se rozlišuje podle toho, zda ji způsobily viry nebo bakterie. Virová angína se léčí dle symptomů. Při léčbě streptokoka se užívají antibiotika.

Akutní zánět nosu a vedlejších nosních dutin

Toto onemocnění se u dětí vyskytuje hlavně v zimních měsících, ale lehčí forma tohoto typu zánětu provází téměř každou rýmu. Způsobují ji viry, ale pokud trvá déle než týden, může přejít v bakteriální formu onemocnění způsobenou pneumokokem.

Příznaky:

• zvýšená teplota a únava,
• výtok z nosu zpočátku serózní, později různého charakteru,
• ztížené dýchání nosem, kašel,
• bolesti hlavy v čele zesilující při předklonu,
• zalehnutí nebo bolesti uší, zhoršení čichu.

Léčba:

Pokud nemoc způsobily viry, léčí se podle příznaků. V případě, že jsou původcem nemoci bakterie, nasazují se antibiotika.

Akutní zánět středouší

Zánět středního ucha se u dětí nejčastěji vyskytuje v kojeneckém a předškolním věku. Mohou ho způsobit viry nebo bakterie (Streptococcus pneumoniae nebo netypovatelný Haemophilus influensae, Moraxella catarrhalis).

Zánět středouší není radno podceňovat, jelikož může v krajních případech způsobit i ztrátu sluchu, meningitidu nebo absces mozku.

Příznaky zánětu středního ucha:

• Bolesti, tlak, zalehnutí ucha,
• zvýšená teplota kolem 38 °C a výše,
• neklid, pláč, nadměrná spavost,
  • výtok z ucha.

Léčba zánětu středního ucha:

Léčba se liší podle příznaků. U dětí starších než 6 měsíců, které jsou jinak zdravé bez celkových příznaků, nebo mají jen mírné celkové potíže, se doporučuje vyčkat a sledovat zdravotní stav.

Dále se mohou nasazovat léky proti bolesti a na snížení horečky, ušní kapky či proplachy borovou vodou nebo antibiotika. Občas se musí provést lékařský zákrok spočívající v propíchnutí ušního bubínku a následném odsátí hnisu (paracentéza).

Akutní zánět hrtanu (laryngitida)

Akutní zánět hrtanu postihuje především batolata a vzniká na podkladě virové infekce.

Příznaky laryngitidy:

• noční buzení,
• štěkavý kašel,
• dušnost,
• teplota, která ale nemusí být vysoká.

Léčba laryngitidy:

Jako první pomoc se doporučuje vystavení chladnému vzduchu.

Zápal plic jako komplikace u dospělých

Pneumonie je zánět plicních sklípků a přilehlé plicní tkáně. Zápal plic bývá častou komplikací jiných infekčních onemocnění, jako je chřipka nebo zánět horních cest dýchacích. Těžké zápaly plic mohou způsobit i bakterie zvané pneumokoky.

Zápaly plic neboli pneumonie jsou celosvětově na třetím místě mezi příčinami smrti a mezi infekčními chorobami je to příčina úmrtí úplně nejčastější.

Příznaky pneumonie:

• vysoké horečky (až 41°C), třes, zimnice,
• může dojít k nedostatečnému okysličení organismu, což se projeví dušností, zrychleným usilovným dýcháním, zmodráním rtů a konečků prstů,
• vykašlávání zelenavého, zelenožlutého hlenu – někdy s příměsí krve.

Méně časté příznaky:

• blouznění,
• průjem, bolesti hlavy a svalů, nechutenství,
• zvracení a bolest břicha.

Léčba zápalu plic

Způsob léčby zápalu plic závisí na individuálním stavu pacienta a na tom, co ho způsobilo. Obvykle se používají antibiotika. Ta se však nepodávají v případě zánětu plic způsobeného viry. Zápal plic je třeba začít léčit rychle, aby se předešlo vzniku závažných komplikací.

Při zápalu plic je někdy nutná hospitalizace, zejména v případě těžkého průběhu nebo špatného celkového stavu pcienta. Někdy je zapotřebí nasadit i oxygenoterapii. Součástí léčebných opatření jsou i klid na lůžku a dostatečný pitný režim (voda, čaj).

Prevence zánětů horních cest dýchacích

Dodržujte správnou hygienu. Umyjte si ruce, zejména před jídlem nebo přípravou jídla. Kýchejte a kašlete do ruky nebo do kapesníku a poté si umyjte ruce.

Žijte zdravým životním stylem. Vyhýbejte se kontaktu s nemocnými lidmi. Pijte hodně tekutin. Dopřejte si dostatek spánku. Přestaňte kouřit.

Dodržujte pravidelné prohlídky a očkování. Zeptejte se svého lékaře, zda byste měli podstoupit očkování proti pneumokokům.

Očkování jako prevence u všech věkových kategorií

Prevenar 13 je konjugovaná vakcína, která je určena k prevenci invazivních pneumokokových onemocnění jak u dětí, tak i dospělých nad 18 let a zejména pak u osob nad 65 let.

Výzkumy potvrdily, že tato vakcína účinkuje v prevenci pneumokokových chorob u dětí, jako je například výše zmíněný zánět středouší. Příznivé účinky byly potvrzeny i u starších jedinců nad 65 let. Výsledky těchto studií ukázaly, že vakcína Prevenar 13 výrazně snižuje množství pneumokokových infekcí (zejména zápalů plic) i u starších osob.

V České republice je možné nechat se očkovat proti pneumokokovým infekcím i konjugovanou vakcínou Apexxnar. Vakcína pomáhá lépe chránit proti pneumokokovým infekcím včetně zápalu plic, způsobeného 20 typy pneumokoka. Očkuje se jednou dávkou vakcíny, potřeba přeočkování nebyla stanovena.