Proč očkovat proti pneumokokům bohatší vakcínou? Příběh napoví!
Lámete si hlavu nad tím, kterou z dostupných vakcín proti pneumokokům pro své dítě zvolit? Připadá vám, že se liší pouze v ceně? Na skutečném příběhu vysvětlíme pravé důvody, proč není zbytečné si připlatit za tu, která je prevencí proti více kmenům.
O tom, že na šíři účinku očkovací látky záleží, se před několika lety přesvědčila rodina z USA. Její příběh zveřejnilo americké státní Centrum pro kontrolu nemocí (CDC).
Nedostatečná ochrana
Vypravěčkou příběhu je Andrea, maminka dvojčat Petera a Andyho. Chlapci byli v roce 2000 očkováni proti pneumokokům vakcínou, která chrání pouze před sedmi kmeny invazivních pneumokoků. Děti tedy nebyly zabezpečeny před dalšími šesti nebezpečnými typy pneumokoků, které jsou součástí dnešní třináctivalentní vakcíny. A právě jedním z těchto kmenů se chlapci nakazili na podzim roku 2003, když jim byly tři roky. Dostali vysokou horečku a Andy navíc i horečnaté křeče. Rodiče přivolali sanitku, která je dovezla do nemocnice. Lékař ale řekl, že oba chlapci mají příznaky chřipky, doporučil jim hodně pít, odpočívat a užívat léky proti horečce a bolesti. Rodina tedy odjela domů.
Zhoršení stavu
Znovu vyhledali pomoc, když si matka všimla, že Andyho kůže se zbarvuje do žluta. Dvojčatům byla následně diagnostikována invazivní pneumokoková infekce. Oba chlapci měli zápal plic a empyém (hnis v pohrudniční dutině). Andy měl navíc hemolyticko-uremický syndrom (závažné onemocnění provázené rozpadem krevních buněk a ohrožením funkce ledvin). Hoši byli hospitalizováni a byla jim zavedena hrudní drenáž, aby mohl být odčerpán hnis. Andyho případ byl komplikovanější, protože infekce zasáhla více orgánů. Byl umístěn na resuscitační oddělení, kde mu byla poskytnuta podpora základních životních funkcí. Naštěstí u něj léky dobře zabíraly, takže po 4 dnech mohl být přeložen na standardní oddělení.
Nelehký návrat do života
Celkem strávili bratři v nemocnici téměř tři týdny. Ani potom ale ještě neměli vyhráno. Andy se dlouho necítil dobře a vůbec nemluvil. Peter potřeboval fyzioterapii, aby mohl začít znovu chodit. Nakonec se oba chlapci zcela uzdravili, ale život rodiny byl po několik měsíců silně narušený. Rodiče dětem museli ještě po dlouhou dobu věnovat zvýšenou péči, a dokonce odložit start předškolního vzdělávání. Není proto divu, že se zapojili do kampaně, jejímž cílem je zabránit zbytečným tragédiím z příčin, kterým lze předcházet.
(pez)
